Waldorf Astoria: Bono a Adam LIVE!

Dávno před koncerty jsem si říkal, že když už budeme v Berlíně, vyrazíme na obhlídku před hotel, ve kterém se U2 nachází a třeba se nám poštěstí někoho z kapely vidět. 24. září někdy okolo 15.30-15:45 se to i stalo a bude to můj fanouškovský zážitek na hooooooodně dlouho. Ale vše popořádku!

Společně s přítelkyní obrážíme koncerty U2 už nějaký ten pátek, nechtělo se nám ale tentokrát jet někam moc daleko, takže jsme se rozhodli pro Berlín - město, kde jsme už byli a kde to prostě máme rádi! Ve čtvrtek ráno jsem při čtení novin Berliner Morgenpost (ČLÁNEK) narazil na zajímavou informaci - U2 nebudou bydlet blízko Braniborské brány, jak tomu bylo několikrát v minulosti, ale ve věhlasném hotelu Waldorf Astoria (KLIK). Když jsem zjistil, kde se WA nachází, rozhodli jsme se "prubnout" naše štěstí a vyrazili jsme na obchůzku!

Na místo jsme dorazili okolo 11. hodiny a před hotelem už postávala malá skupinka fanoušků ze Španělska (viz foto). Před hotelem stály 3 nablýskané bouráky - ty přece musí být pro U2 (pomyslel jsem si)! Rozhodli jsme se tedy čekat. Nutno říci, že bylo poměrně chladno a poté, co jsme na místě stáli dobrých 30 minut mě choutky na členy skupiny přešly. Rozhodli jsme se tedy nevytrval, jít nakupovat a vrátit se jen tak okolo 15. hodiny. Když to nevýjde, prd se stane - alespoň tak jsme uvažovali. O tom, jaké obchody jsme navštívili není (podle mě) třeba dlouhosáhle psát. Mužská část zdejšího osazenstva si ale průběh jistě dokáže barvitě představit!

Okolo 15:15 jsme se opět objevili před vchodem do hotelu, kde stáli pořád ti samí lidé, co dopoledne. K nim se přidali i jiní a když jsme o pět minut později uviděli Bonova osobního strážce, oblékl jsem si bundu a rozhodli jsme se vytrvat. Kašleme na studenej vítr! U2 jsou mega blízko - to úplně cítím! Přesně toto si říkalo jistě i těch dalších 40 lidí. Většina kolemjdoucích se neustále ptala, na co čekáme. U2, Bono, apod. jim z 99% nic neříkalo, což pro nás bylo dobré - nemuseli jsme se s nimi tlačit.

Atmosféra byla skvělá a když se objevil Adam byla ještě mnohem skvělejší (viz foto). Basák, přestože na něj jakási ženština vyřvávala "Bono! Bono!", se v krátkosti s postávajícími fanoušky pozdravil, nasedl do auta a odjel - byl to fičák! V jednu chvíli tu byl a ani jsme se nestačili rozkoukat a byl fuč! Na naší morálku vytrvat a čekat na ostatní členy U2 to ale mělo opět velký povzbuzující vliv!

Mezi 15:30 a 15:45 (moc si to neuvědomuju, čas přestal existovat) se objevil i Bono! V kloboučku, který jistě zakrýval šíleně nabarvené vlasy, se nejdříve pozdravil s postávajícími fanoušky, zamával nám a potom se začal podepisovat. Když prošel jednu řadu fanoušků a já si říkal, že se na nás nedostane, otočil se a začal se věnovat i našemu špalíru! A to i přesto, že by nemusel - profík, jak se sluší a patří!

Byl jsem překvapený, v jaké pohodě to všechno probíhalo. Pochopitelně - tlačenice byla, někteří fanoušci se chovají jako idioti (nechápu, co jsou lidi schopni udělat pro fotku s Bonem - narážím na přehnané hysterické výlevy některých jedinců - a tím nemyslím sebe), ale většina už přeci jen nejsou uječené šestnáctky. Bono se přiblížil i k nám, měli jsme ho od sebe opravdu blízko, tak cca 50 cm. Zatímco nějací Poláci za mnou začali pořvávat, ať U2 přijedou do Polska, nejakej Holanďan děkoval za Bonovo angažmá v charitě, já si ten okamžit fakt užíval. Fotit jsem nechal přitelkyni, stejně bych se nedokázal soustředit a jen jsem tam stál a koukal na chlápka, jehož hudbu poslouchám už nějakých 17 let, na chlápka, co z blízka fakt vypadá na svůj věk, na chlápka co je fakt origo Bono! Prostě bomba!

Po nějakých 20 minutách bylo vše hotovo, Bono se opět pozdravil s fans, nasedl do přistaveného SUV a vyrazil pryč. Ještě tak 15 minut jsme postávali na místě, rozdýchávali, co jsme zažili a šli zpátky do města, poté, co jsme se dozvěděli, že ostatní už odjeli dávno předtím a hotel je (co se členů U2 týká) prázdný.

S jídlem roste chuť, a tak jsme pod tíhou zážitků vyrazili k hotelu i den poté. To už byl ale hotel v obležení fanoušků a my se na to vykašlali. Vzpomínky na 24. září 2015 zůstanou v našich srdcích na hodně dlouhou dobu!