U2 v Praze na Strahově: 23 let - vzpomínky čtenářů U2czech

Den po koncertu - v tu dobu to bývá asi nejintenzivnější nápor endorfinů a vzpomínek. Otočme koly času a vraťme se proto o 23 let zpět a zavzpomínejme na jediný koncert U2 v našich luzích a hájích prostřednictvím čtenářů U2czech.blogspot.com. 

Labi: ja som tam bol, bolo to poprve a megalomanske, bol som sklamany z jednej veci, o Bonovi sa hovorilo ake ma pocas pesniciek preslovy k ludom a tak som si myslel, ze vzhladom k tomu co tu bolo pred rokom 1989 a k tomu ze tu boli prvy krat tak budu otvorenejsi, pamatam si ale ze ich komunikacia bola dost minimalna, ale inak to bol zazitok a zazitok a zazitok a zazitok.

Vilda77: Já jsem měla to štěstí, že jsem na koncertě byla ( jsem ročník 77 :-)) - zážitek byl famozní a od té doby jsem nic takového nezažila...ani 2x v Polsku ! Video nemám žádný, měla jsem tehdy Nokii s mega anténou a foťáky v mobilu u nás ještě nebyly :-( Fotky mám jen papírový, ale dobře střežený, chystám se je naskenovat do pc..jak to bude, přidám je sem !! Pravda, Bono moc nemluvil, jen si vzpomínám, že SLÍBIL do Prahy znovu přijet, což nesplnil a to mu jaksi nemůžu odpustit :-))

Panedge: Taky sem tam tehdy byl,od tý doby miluju píseň Please..a Mofo.

Mara: Mohl jsem být a nebyl... Do dnes to považuji za svoji největší hudební prohru. Album POP považuji za vrchol drzosti a upřímnosti U2.Poté co jsem viděl záznam z Mexika uronil jsem nejednu slzu. Bylo mi 17, měl jsem slíben od kamarádky sponzorský lístek od jejího prachatého tatínka a protože se den před koncertem dohádali tak si o něj odmítla říct. Proklínám jí do teď :-)Hodně fanoušku bude oponovat, ale Pop Mart byla dle mě nejlepší tour, kterou U2 měli. Please forever!!! 

Pablo: Strahov pamatuju velice dobře - byla to pecka, i když pro mě nejlepší zážitek  byl asi ve Waldbuhne v Berlíně. Něco jako Red Rocks..amfiteatr a spousta zeleně kolem, koncert cca pro 20tis.lidí, energie všude kolem. Na Strahov taky vzpomínám velice rád, koncert byl famozní, bylo tehdá pěkný hic před den přes 30 večer kolem 23. Pamatuju autobusy jak vyváželi ty davy nahoru na Strahov, všichni propocení no to bylo... Já měl to štěstí že jsem se po koncertě střetl tváří tvář osobně s U2 s Bonem, Edgem, Larrym i Adamem u hotelu Intercontinental, udělal jsem asi 10 fotek, fotky Bona a ostatních z bezprostřední blízkosti, ještě nebyli digitáli, pamatuju jak jsem to šel ihned jak jsem se vrátil vyvolat a všichni v prodejně čubrněli..ještě ted mam někde doma propisku, kterou jsem půjčoval Bonovi kuli podpisu :-). Taky mám doma live Popmart Praha, ale kvalitou myslim nic moc neni, ale dá se to poslouchat. Atmosféra je tam cítit i po letech. Pamatuju jak sekjůriťáci pouštěli načerno za 2 stovky, kámoš co sháněl lístek před koncertem se tam takhle za hubičku dostal :-) Jinak U2 bydleli v Intercontinentalu, po koncertě se ochotně zdravili s fans a podepisovali, odjížděli následující den v dopoledních hodinách, první vycházel myslím Bono z Edgem, následoval zbytek vč.doprovodu,Fans bylo cca 30, takže pohoda, security v pohodě, i k Bonovi se dalo v klidu dostat a prohodit s nim pár vět.

goldschmidchen: Nebyl jsem na koncertě U2 v Praze. Bylo mi 13 a vím přesně, co jse mtehdy dělal - byl jsem v Chorvatsku u moře s rodičema. Ale na Strahově byl můj strejda Jirka (dlouuuuuholetý fanda U2) a dodneska si pamatuju, jak o tom vykládal ještě 2 roky potom:-). Od roku 97 jsou U2 mou krevní skupinou. Prakticky jsem byl vychován za rytmu Discotheque a Mofo...! Olééé!

chlap.U2: no taky mi tehdy bylo 14, nasi tam jeli, já v te dobe poslouuchal (mimochodem byl na nich) kelly family, za coz bych se zpetne nejradsi taky nakopal, kdyz slysim rozjezd mofa z popmartu tak fakt zamrzí ze tam clovek nebyl, a I will follow je tam naprosto bezkonkurencní, souhlasim ze popmarty byla fakt U2 show, libilo se mi provedeni popmartovských pride, i kdyz podle myho názoru bylo asi zatim nejlepsí tour vubec zoo tv. U2 sem zacal poslouchat az vroce 1998 pres desky achtung baby a joshua tree. pom jsem drive nemel rád ale ted je to jeden z mych nejlepsích pocinu u2, i kdyz furt mam radeji starsi veci typu Boy a War. svuj sen videt a slyset U2 nazivo jsem si splnil az po jedenacti letech v chorszove pri 360 tour, ale kdyz jsem 14.8.1997 sedel u babicky na chalupe, aani se nesnazil skemrat u mamky a tatky aby me vzali s sebou na strahov, tak jsem udelal prvni kokotinu ve svym zivote, o dva roky kdyz jsem porad doma poslouchal U2 mamka kroutila hlavou a rikala vede to tak si s nama jel na te strahov:-)

Elube: Strahov byla pecka. Ještě si docela živě vybavuju cestu namačkanym starym Ikarosem z Malovanky ke stadionu, všudypřítomné prodavače fosforeskujících prutů, kteří měli díky designu stage obrovský kšefty, protože každej chtěl mít v ruce taky kus popmartu:), tlakový vlny neplatičů, pokoušejících se prorazit brány, Bonův pozdrav v češtině... 80% songů jsem vůbec neznal a divil se proč je vůbec hrajou, když z PoPiku dali teprv jen 3:) Mám ten koncik v mp3, je to bomba.

Checht777: Pamatuju se že tenkrát, všichni kteří se mnou chtěli jet těch 200 kiláků autem nějak odřekli, takže jsem nakonec porůznu nakládal auto stopařema, kteří směřovali tamtéž. Byl horkej den, takže stadión byl brzo plnej zvířenýho písku, kterej průběžně doplňovali tančící na DJ set (HowieB?). Pak začali U2 hrát a já jim to zase (pokolikáté už?)sežral i s navijákem. Skvělej zvuk, úžasná show... Nejsem asi něco jako klasickej fanda U2, ale když jsem  někdy v 85 - 86 slyšel Unforgettable Fire, byl jsem jasnej...

Johnny: Tak já tu taky přidám jednu vzpomínku. Na Strahově jsem samozřejmě byl a U2 tehdy viděl poprvé. Krátce nato jsme si s kamarádem někde přečetli, že U2 mají v září vystupovat v Sarajevu. A nadchli jsme se, že by bylo skvělý a zajímavý se tam vypravit, do Bosny, kde ani ne dva roky předtím skončila občanská válka. Říkali jsme si, že koncert tam by mohl mít úžasnou atmosféru. Internet tehdy nebyl zdaleka tak rozšířený:) V práci jsem seděl v kanceláři, kde bylo asi 15 počítačů, ale jen jeden měl internet!:) A to bylo v novinách! Tak jsem tam nějak brouzdal a zjistil, že lístky prodává nějaké místní Ticketpro. Bez lístků jsme se tam vydávat něchtěli. Napsal jsem jim mail někam na centrálu, ta seděla v Anglii tuším, to už si přesně nepamatuju. Do koncertu scházely ještě asi 3 týdny, možná ani ne. za pár dní přišla odpověď: Bohužel, do koncertu už schází málo času a lístky bychom Vám nestihli poslat... Sakra, říkal jsem si, to je smůla, ach jo! Jenže pak jsem dočetl mail do konce: Pokud ale chcete, můžete si lístky koupit v kanceláři Ticketpro v Praze u Staroměstského náměstí. Cože?! To mám pět minut od práce. Srdce mi poskočilo. Hned druhý den jsem tam volal, jestli je to vážně pravda. Ano, nějaké lístky do Sarajeva tady ještě máme. Hned jsem tam letěl, koupil a pak jsme za pár týdnů vyrazili. Ten koncert znáte z CD a i tam je úžasnej. Naživo, to byl jeden z mých nejlepších zážitků v životě. Včetně cesty rozstřílenou zemí, krásným městem sarajevo, koncertem, lidmi. Viva sarajevo!

Luky: Já byl tehdy právě propuštěn do civilu po službě v naší Armádě. Ještě dnes si pamatuju, jak jsem při službách na bráně listoval novinama a přez celou stránku byla reklama na Popmart na Strahově. A jak jsem si snil, že tam budu. Pak jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání jako řadový kuchař v hotelu. Tam jsem se poznal s číšníkem, který už měl koupený lístek a dokonce měl i ještě volné místo v autě. Ani si nedokážete představit ty probdělé noci, kdy jsem snil o tom, jak s nimi pojedu. Ty sny, kdy jsem se ráno budil a pevně svíral v ruce imaginární lístek. Bohužel, jako nováček v kuchařském týmu jsem vyfasoval ve zkušební lhůtě takové směny za ostřílené mazáky, že jsem makal skoro každý den, včetně toho koncertního. Nejhorší bylo, když se kolega číšník vrátil a vyprávěl, co všechno zažil a jak pařil na Hold me, ,Thrill me, Kiss me, Kill me a jak je Bono políval vodou. Vše pak podpořil videokazetou koncertu Popmart z Mexika kterou nahrál na HBO. Jo kolikrát jsem ji viděl to už ani nespočítám. A kdyby snad vynalezli cestování časem, stál bych ve frontě která by směřovala přesně TAM!!! Tenkrát jsem si slíbil, že další koncertní turné mi už neuteče, ale ouha. Další turné Elevation, se naším krajinám vyhnulo. Takže mé první setkání s U2 přišlo až při Vertigo tour v Katowicích a bylo famózní. 

Martas74: Strahov super atmosfera ,celej se vlněl doslova i tribuny pod skákajícím davem fanoušků .Lístky mám ještě doma stálo to za to U2 jsou prostě 1.

Bono: v roce 96 jsem už měl za sebou zkušenost ze zootv a zooropy..a byl jsem pyšnej,že u2 jsou v praze..

Yellow: Mě v tý době bylo šest a U2 mi absolutně nic neříkali. Některý písničky jsem sice znala z rádia, ale rozhodně bych je nedokázala přiřadit k U2. Ale když jsem pak poprvý poslouchala Pop, věděla jsem,že Staring At The Sun od někaď znám. Ještě po další době jsem zjistila, že to byl údajně hit léta 97.

Hanička: Tehdy mi byli čtyři a na nic ohledně U2 si nepamatuju.... souhlasím Pop Mart bylo dokonalý... a deska Pop není hrozná, jak mnozí tvrdí.....Nejradši mám ZOOTV, Pop Mart a 360°.

Jardík: Taky jsem nebyl. Bylo mi v té době 13 a U2 jsem téměř neznal. Teď bych si nafackoval, protože PopMart byl masakr, viděl jsem ten z Mexika. Pekelná show, asi největší ze všech, bylo to mega. No, co naplat, vynahrazuju si to alespoň malinko, za to pravidelně v Chorzowě.

Horryj: Tehdy mi bylo 6, a tohle je jediný důvod,proč bych chtěl být starší generace :D

ToM: ciii, vtedy som mal tiez 6 rokov, a dost ma stve ze som sa narodil az tak neskoro... urcite muselo byt super zazivat koncerty POPmart (predtym ZOO TV), Elvevation, Vertigo... no nic, chvalabohu za to, ze som U2 zastihol aspon teraz :)

Ivush: Jej, mně bylo 6 a jediný muž na světě, kterého jsem zbožňovala, byl Batman, nějaký Bono a spol. mi mohli být ukradení:D O jejich existenci jsem v podstatě neměla ani tucha.

ROMAN: Môj prvý koncert U2. Bol som tam s partiou z LM. Fantastický zážitok. Sedel som na tribúne. Celý deň pražilo Slnko. Show bola masaker. Veľa spomienok a suvenírov mám z toho dňa.

Masáro: Tenkrát jsem tam byl,to tričko za 1400,- už je mi dávno malé:-)