U2tour.de: Interview s Ralphem Larmannem (I. díl)

Německému fanwebu U2tour.de se podařil husarský kousek - poskytl jim více než hodinový rozhovor autor knížky From The Ground Up (U2czech o této knížce informoval ZDE) Ralph Larmann. Ten pracuje pro všemožné umělce, podnikatele, architekty, světelné designery a všemožné magazíny. Larmann patří v oboru fotografování mezi absolutní špičky. Ve svých knihách "Stage Design" a "Stage Design Emotions" zdokumentoval mnohé koncerty, operní vystoupení, muzikály, televizní show a jiné události v rodném Německu i v zahraničí. Vzhledem k tomu, že interview je megadlouhé, na U2czech.blog.cz Vám budeme v příštích dnech servírovat tento rozhovor po kouscích - pěkné počteníčko I. dílu!

U2tour.de: Milí čtenáři U2tour.de! Jsem velice rád, že dnes pro vás můžu vyzpovídat velice zajímavého hosta: srdečně zdravím Ralpha Larmanna, fotografa a novináře, pod jehož taktovkou vznikla velice zajímavá knížka From The Ground Up. Připravil jsem si několik zajímavých otázek, které vychází z otázek Vás, našich čtenářů. Pane Larmanne, můžete se lidem, kteří Vás jako fotografa U2 neznají, představit a krátce nastínit, jak jste se vlastně dostal k fotografování a k práci novináře?
Ralph Larmann: Ano, vybral jsem si zvláštní cestu. Jsem "vyučený" bubeník, studoval jsem popovou hudbu v Rotterdamu a před 25 lety jsem se vrhl na novinařinu, protože mě prostě zajímalo, zpovídat muzikanty a zveřejňovat články o hudbě, a to i z odborného hlediska. To jsem taky i dělal a paralelně k psaní jsem chtěl mé články obohacovat o obrázky. No a tak jsem se vlastně dostal i k fotografování. Dělal jsem tak rozhovory, psal příběhy a zároveň jsem hudebníky a jejich show sám fotografoval. Ono se to vyvinulo samo. Mé první knížky jsem vydal začátkem 90. let. Pracoval jsem na knize pro Marka Lieberberga, která nesla jméno "Dnes oni. Zítra ty." Šlo o dokumentaci koncertu proti přívržencům ultrapravicového hnutí v Německu, který se odehrál ve Frankfurtu před místní sportovní halou. Další kniha byla také na zadání Marka Lieberberga: "10 let Rock am Ring". Potom jsem pokračoval ve spolupráci s různými umělci. Spolupracoval jsem hodně s Udo Lindenbergerm, Fury in the Slaughterhouse, Howardem Carpendalem a mnoha jinými - šlo o strašně široké spektrum lidí. Hodně spolupracuji také s lidmi z oblasti klasické hudby či s různými komiky. Například aktuální DVD Davida Garretta či Bülent Ceylan jsou kompletně zdokumentována mými fotografiemi. Také jsem dělal fotografie i pro oblast průmyslu - připravoval jsem prezentaci nového Volkswagenu Golf VII v Berlíně. Doma se ale cítím především v oblasti fotografování koncertů nebo jiných kulturních událostí, při niž se cítím velice příjemně. Tato oblast se také neuvěřitelně posunula z vizuálního hlediska dopředu a nabízí nové, vzrušující inscenování. To je to, co mám nejraději, tam jsem doma.

U2tour.de: Mluvíte, jako byste mi četl myšlenky a zodpověděl jste naráz mé další tři otázky! Pojďme tedy dál. Jak jste se vlastně dostal k práci s U2? Ti jsou známí, že spolupracují s úzkou skupinou osob jako je Anton Corbijn či Andrew MacPherson.
Ralph Larmann: Pracoval jsem na dvou knihách: "Stage Design" a "Stage Design Emotions". První jsem vydal v roce 2007 a druhou v roce 2010. Pro mou první knihu jsem fotografoval i koncerty během Vertigo Tour. Při této příležitosti jsem se potkal i s Willie Williamsem a před koncertem U2 v Berlíně jsem mu dal i CD-ROM s mými fotografiemi. O dva měsíce později mi napsal krátký e-mail, že si našel čas podívat se na mé fotografie a podle něj byly mé fotky ty nejlepší ze všech fotografů, kteří fotili pódium a koncerty během toho turné a jestli by je mohl použít pro oficiální stránku skupiny U2. Od takového odborníka, jako je Williams, to byl pochopitelně obrovský kompliment. Napsal mi, jestli bych nechtěl pro mou knihu fotografovat i tour George Michaela 25LIVE. O dva dny později přišel souhlas od jeho managementu. Poté, co viděli mé obrázky, zavolali mi a zeptali se, jestli bych nemohl začít fotografovat pro George Michaela už při nejbližší zastávce v Kodani. No a pak přišlo U2360° Tour a mě bylo jasné, že bych toto tour chtěl zvěčnit v mé druhé knize. Zůstal jsem v kontaktu s Williem Williamsem a ten mi řekl: přijeď do Berlína a fotografuj tu show. Kapela tě chce poznat, chce vidět tvé fotky." Pro ten koncert jsem mé vybavení trošku rozšířil o možnost fotografovat v 360° formátu, což bylo pro ono tour více než logické. V Berlíně jsem fotografoval první fotografie v tomto novém formátu. Nebyl jsem ale na pódiu - členové skupiny mě tak dobře neznali, ale na druhou stranu pak byli z mých fotografií úplně unešení a řekli mi: "Na pódiu s námi budeš v Gelsenkirchenu." Tam jsem skupinu poznal i osobně. Larry Mullen, za kterým jsem stál, chtěl pochopitelně vědět, kdo jsem a co tam dělám. V Berlíně jsem vyfotil i velice známou fotografii s blyštícím vrcholkem The Claw. Ten obrázek se tak proslavil, že když jsem dorazil do Gelsenkirchenu, tak ho měli na svých noteboocích jako pozadí snad všichni. Také zpěvák Bono se u mě osobně zastavil a poděkoval za krásné fotografie, což byl pro mě obrovský kompliment. Poklona od takového umělce byla pro mě obrovským snem. V Gelsenkirchenu jsem fotografoval panoramatické fotografie, což mělo také obrovský úspěch, a tak jsem začal pro skupinu pracovat. Během dvou koncertů U2 ve Wembley jsem pak fotografoval skupinu pro jejich management. Tyto fotografie pak byly částečně použity pro plakáty. MImochodem - onen obrázek, který jsem vyfotil v Berlíně, byl pak použit jako oficiální obrázek pro koncertní programy či jako plakáty v merchandisingu. Willie Williams pak také v roce 2010 napsal předmluvu k mé knížce Stage Design Emotions, což z jeho strany bylo velice milé. Nikdy nezapomenu na ten moment, kdy mi to poslal a já si to potom začal číst. To, jak vnímá mou práci, to byl pro mě velký kompliment. Měl jsem slzy na krajíčku. Způsob, jak jsem jejich show fotografoval, se skupině zamlouval, a tak jsem potom fotografoval U2 v St. Louis, v New Meadowlands Stadium v Newarku a v Minneapolis. Mým cílem bylo fotografovat ty nejkvalitnější fotografie. Při těchto koncertech a při stavbě pódia v Newarku a rozložení v Minneapolis jsem pracoval s digitálními fotoaparáty Leica S2 v digitálním středním formátu, což je z hlediska kvality prostě sen! V mé nové knížce je více než 180 fotografií, přičemž více, než 100 je fotografováno s těmi dvěma digitály Leica S2. Hloubka a detailní rozlišení je fascinující! To byl ale můj cíl: vyfotit toto tour, toto jediněčné pódium, tyto kulisy v kvalitě, která se vymyká normálnímu koloběhu. A to se mi, musím srdečně říci, podařilo.

U2tour.de: Absolutní souhlas! Jak jste říkal, právě onen obrázek z Berlína rozčeřil stojaté vody. Mám ho pořád v mém počítači jako pozadí a je prostě neuvěřitelný! Sám jsem na tom koncertu byl. Právě jste vypočítával, na kolika koncertech jste všude pracovně byl. V knize se můžeme dočíst, že jste cestoval se skupinou i v jejich osobním letadle. Nebo to byl druhý autor knihy Dylan Jones?
Ralph Larmann: Ne, to já byl se skupinou. No, Bono většinou létal odděleně (smích), ten byl prostě na cestách i jinak, ale já byl v letadle se skupinou a s produkčním týmem a lidmi z managementu. To bylo celkem 50 lidí.

U2tour.de: A jaké to je, když člověk smí být na cestách s takovými giganty rockové hudby? Chovají se jako úplně normální lidé? Také jsem měl tu čest na několik minut nahlédnout do nahrávacího studia, ale to bylo úplně jiné prostředí, že?
Ralph Larmann: Musím říci, že je to docela normální. Člověk tam se skupinou nesedí sám, sedí tam 50 jiných lidí. Bydleli jsme v New Yorku a létali odtud do St. Luis a do Minneapolis. No a do New Meadowlands Stadium jsme jezdili pronajatými autobusy. Je neuvěřitelné, jaká důvěra panuje mezi jednotlivými členy týmu, ale to je dané tím, že tzv. "U2-Family" je vlastně striktně uzavřené společenství. To musím jasně říci. Někdo mi také jen tak mimochodem kdesi říkal, že se do této společnosti normálně nikdo nedostane. U2 pracují s lidmi, se kterými pracují celá léta a věří jim. Je to pochopitelné, přece se říká: "Never change a winning team." Jsou to lidé, kteří spolu stojí na jedné lodi již několik let. Všechno funguje na absolutně vrcholové a profesionální úrovni, kterou není možné překonat. Vše je pečlivě naplánováno na minuty, na sekundy. Nic se nepřenechává náhodě. To je něco zvláštního, toto tour bylo opravdu něco zvláštního. Myslím si, že charakter skupiny je ještě o stupeň jiný - oni jsou Irové, nejsou to Angličané, nejsou to Američané. Ta celá energie, která z nich sálá, když ji dostanou od 90000 masy lidí. Přitom jsou ale nohama na zemi, žádné povyšování, žádné problémy typu rozmazlených hvězd nebo jiných hloupostí. Jsou docela normální lidé, kteří jsou géniové v tom, co dělají: za třicet let se vypracovali na úroveň, na kterou žádná ze současných skupin nemá. Pochopitelně jsou tady umělci jako "Stouni", Bruce Springsteen nebo Madonna...

U2tour.de: …která ale v současnosti problémy naplnit stadion, ne?
Ralph Larmann: Ano, je to opravdu těžké. Třeba Coldplay - ti jsou v současnosti velice úspěšní, ale s U2 se to nedá srovnávat. U nich je to už šílenost, s jakou kontinuitou ti čtyři Irové už léta pracují. Dojít na takovou úroveň a pokoušet se pořád o riziko s takovou produkcí. Na druhou stranu oni moc dobře ví, co chtějí. Existuje takový příběh, který mi vykládal i Willie Williams. Jake Berry, vedoucí produkčního týmu U2360° Tour byl pro U2 stěžejní osobou. Přišli a řekli - "Uděláme tohle tour, ale jen s Jakem Berrym jako produkčním vedoucím." A fungovalo to. Vědomí, jak na sobě závisí jednotlivé členové týmu pocítili i samotní U2. Pamatujete si na okamžik, jak si Bono poranil záda? Všechno bylo připraveno, náklaďáky naloženy, připraveny vyrazit a najednou se muselo tour přerušit. Takové to prostě je. Proto je lidský faktor u U2 tak vysoce ceněný, proto U2 pracují s lidmi z bezprostředního okolí.

Konec prvního dílu!

Hlasovali jste pro U2czech.blog.cz v soutěži o blog roku 2012? Ne? Tak to udělejte TADY.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

U2 v Praze na Strahově: 23 let - vzpomínky čtenářů U2czech

U2 LIVE ve Vídni - pohledem redakce U2czech.blog.cz

The Edge podporuje Help Haiti Heal