Koncert U2 očima čtenářů U2czech.blog.cz: Berlín

Věrný fanoušek U2 Lukáš B. vyslyšel výzvu redakce U2czech.blog.cz k napsání reportu z koncertu U2 v Berlíně a poslal detailní popis výjmečného koncertu U2 v Berlíně a perfektní videoreport(y)!

O čem je řeč? Mluví mj. o problémech s ozvučením, rozebírá píseň po písni, atmosféru, předkapelu i bezpečnostní kontroly na Olympijském stadionu.

Pokud máte i Vy co sdělit a chcete se podělit o své poznatky, zážitky, nic Vám nebrání v tom, se z toho "vypsat" pro U2czech.blog.cz! Detaily ZDE. Zopakujme si rok 2015, kdy se nám podařilo shromáždit mega zajímavých reportů.

Na úvod svého malého reportu z Berlína musím poznamenat, že jsem viděl jeden z nejlepších koncertů kapely U2 od roku 1997. Nevynechal jsem jediné tour od 97 a mnohdy navštívil víc než jeden koncert dané šňůry, proto si myslím, že mohu svá slova o co opřít.

Do Berlína jsme vozem dorazili kolem 14 hodiny. Pršelo a tak před stadionem stálo pár stovek lidí a aut. Takže parkování OK. Zařadili jsme se v klidu do shluku fans čekajících na stání. Před čtvrtou hodinou německý pořadatel začal hlásit německy podrobnosti ohledně bezpečnostních pokynů. Pouze v němčině, čili ničemu jsem nerozuměl. V 16 hodin začali pouštět VIP a collectors ticket, takže tito lidé se dostali nejblíž. Po cca 20 minutách začali pouštět ostatní. A to začalo peklo. Kontrolou neprošlo téměř nic. Klasika jako jídlo a pití, to nám bylo jasné. Stejně tak velké foťáky, kamery a deštníky. Ale že jim budou vadit i malé batohy, téměř prázdné, kde jsme měli suché oblečení kvůli neustálému dešti, to jsme nečekali. No nic, ještě že jsem si vzal batůžek za 50,- Kč z Decathlonu. Na stadion jsem šel pouze v pláštěnce, s peněženkou a mobilem.

Videoreport I.

Cesta na plochu jako vždy v mírném poklusu, to k tomu patří. Nejsem žádný poblázněný sprinter a už jsem viděl hodně úrazů způsobených tímto projevem šílenství 😉.

Dostali jsme se v klidu do předního úseku před pódiem, které se po na plnění uzavřelo pro ostatní, a ti museli využít zbytek plochy. Přesněji jsme se dostali hned vedle Larryho bicí na prodlouženém pódiu. Co mě zarazilo, bylo to, že spousta lidí se dostala na plochu s deštníky a vůbec jim nevadilo, že přes ně nejde vidět. Naštěstí do začátku koncertu jsme si to s nimi vyříkali a zařídili si tak bezproblémový výhled. Déšť neustával, pršelo téměř pořád. Alespoň to nebyly žádné provazy deště, ale spíš letní zahradní. Mimochodem u nás na Moravě bychom potřebovali takový déšť jako sůl. Při čekání na předkapelu jsme stihli navštívit WC a stánek s U2 předměty, kde jsme si zakoupili trička a náramky. Zklamalo mě, že U2 nedělají kelímky k tour, jako jiné kapely, je to už naprosto běžný fenomén a minimálně tento kousek plastu si fanoušek může odvézt na památku, když už nic. V Londýně byli, tady bohužel nic.

Předkapela nestojí ani za řeč, Oasis jsem měl rád, ale Noel zde působil velice vážně, jako by ho to ani nebavilo a zvukově taky nic moc. Zkrátka nejhorší předkapela všech dob v rámci U2 koncertů. Co bych dal za famózní Mumfordi & Sons - ale co už.

Těsně před začátkem U2 kulisáci několikrát předvedli, jak se staví a uklízí deštníky a stříšky na pódiu a znovu jak se zase staví a uklízí a znovu a znovu. Ale přesně před nástupem kluků, zřejmě samotní U2 rozhodli, vše uklidili, jelikož přestalo na chvíli pršet a myslím, že kapela se rozhodla s fans soucítit a sdílet déšť s námi. Za což sklidila velké ovace.

A pak už to začalo:

Sunday Bloody Sunday
- Příchod naší čtyřky a rozjezd jak se patří.

New Year's Day
- Klasika, která málokdy chybí v setlistu, ale která vždy rozehřeje fans. Nechybělo samozřejmě klasické divadélko s polskou vlajkou s nápisem Solidarita. Což pro mnohé bylo něco nového. Což nechápu, protože každý fanoušek U2 ví o, co jde.

Singin' In The Rain (snippet) / Bad / Heroes (snippet) / Helden (snippet)
- Jeden z vrcholů koncertu. Krásný improvizovaný úvod od Bona v podání snippetu, jelikož kvůli dešti nad Larryho instalovali ochranou stříšku. Nádherná Bad - tu považuji za jednu z nejlepších písní U2 a na jejím konci pocta úžasnému Bowiemu v podání snippetu písně Heroes, kterou mám moc rád, zakončená ještě dalším kouskem skladbou Helden (což je německá verze písničky Heroes - pozn. U2czech.blog.cz). Prostě jedním slovem pecka úvod.

Pride (In The Name Of Love)
- Klasika s finálním chorem fans

Where The Streets Have No Name / California (There Is No End To Love) (snippet)
- hymna U2 koncertů, který na žádném tour nesmí chybět a zvlášť na tomto. A zde po prvé přichází na řadu i úžasná obrazovka kterou si U2 přivezli. Viděl jsem hodně obrazovek na různých koncertech, ale tato opravdu brala dech. A dokonale pasovala do konceptu koncertu. Ona vůbec stage u U2 koncertů je vždy originální a nezapomenutelný zážitek, což se musí kapele pochválit. Vždy mně svou koncepcí dostanou. Vždy překvapí něčím novým. Nic proti, ale Coldplay vyrazili na své tour se stejným stage a totožnou show jako před čtyřmi roky. Proto u mě vždy budou U2 jedničky, za jejich originalitu a i za to, že své nedostatky nepotřebuji maskovat za hromadu konfet, plamenů, balónků, vznášejících se a polonahých zpěváků, či blikajících náramků nebo nedejbože zpěvu na playback. Tohle U2 nikdy neměli zapotřebí a doufám, že nikdy mít ani nebudou.

I Still Haven't Found What I'm Looking For
- Další klasika s mohutným chorem fans

With Or Without You
- nádherná skladba s krásnou videoprojekci na pozadí. Mnoho lidí říká, že Bono na tuto píseň už nemá a vytýkají mu, že píseň odbyde. Já zase tvrdím, že je natolik uvědomělý, že ví, že už není v plné hlasové síle jako za mlada a dokáže tedy z toho vybruslit v jiné tónině a kolikrát i v jiné melodii a nejen u této písně. A je mi to stokrát milejší, než poslouchat ponižující playback.

Bullet The Blue Sky
Tuhle píseň miluji, je to úžasný opus s úžasným momentem tleskání do rytmu nad hlavami.

Running To Stand Still
- krásná jemná skladba

Red Hill Mining Town
- Konečně možnost slyšet tuto krásnou skladbu na živo, s novou aranžmá a s originální videoprojekcí.

In God's Country
- Klasika se zajímavou projekcí. Obrazovka prostě byla velká podívaná po celou dobu koncertu.

Trip Through Your Wires
- Klasika

One Tree Hill
- Klasika, která pohladí po duši

Exit / Wise Blood (snippet) / Eeny Meeny Miny Moe (snippet)
- Další a pro mne asi největší vrchol koncertu. Skladba EXIT. Úžasný zpěv a dokonalý, přímo božský The Edge a jeho kytara společně s Larryho bicími. Děkuji za životní zážitek slyšet tuto skladbu, kterou považuji za jednu z nejlepších z celého alba.

Mothers Of The Disappeared
- Krásná, něžná a stále naléhavá skladba.

- Miss Sarajevo / Grundgesetz (Ústava SRN) (snippet)
Krásný duet již bez/zároveň alespoň ze záznamu s Mistrem Pavarottim

Beautiful Day / The Passenger (snippet)
- Popově upravená skladba dokonale pasující do setlistu s výbornou projekci

Elevation
- stadionovka a klasika

Vertigo / Rebel Rebel (snippet)
- fans opět ve varu a úžasná závratě navozující skladba a to díky skvěle projekci na obrazovce

Miss You (snippet) / Mysterious Ways / This Is Not America (snippet) / Young Americans (snippet)
- mám tuto píseň rád, ale nějak v poslední době nemohu přijít na chuť tomu domluvenému divadélku s rádoby tanečnicemi. Za mě ne.

Ultra Violet (Light My Way)
- Mám moc rád tuto píseň, ale tak jako při ZooTv tour měla své logické a opodstatněné místo, či při 360 tour měla skvělou choreografii na houpajícím se mikrofonu a originálně oblečeném Bonovi, tak zde i přes hymnický refrén lehce zapadla, ale i tak potěšila, mám ji opravdu rád.

One / Rain (snippet)
- Poslední závěrečná skladba, ke které není co dodávat, s krásnou Milky Way projekcí v podání fans a jejich telefonů.

Co tedy na závěr?
Já viděl jeden z nejkrásnějších a nejlepších koncertů mé oblíbené čtveřice. Kluci zrají jako víno. Kapela hrála s velkou radostí a láskou. Což jsem u nich už dlouho neviděl, tolik radosti, štěstí, vtípků i kiksů a omylů a přitom vše spontánně pojaté a dokonalé. Kluci si to užívali. A věřím, že déšť, ač byl nepříjemný, navodil zvláštní, ale silnou atmosféru, alespoň u nás v kotli. A U2 si toho byli moc dobře vědomi. Proto do toho dávali vše. A ti praví fans rozhodně také.

Zvuk na našem místě byl na pár výhrad velmi dobrý. Ale to už tak je. Nezažil jsem na žádném koncertě dokonalý zvuk. Uvědomme si, že tyto obrovské arény nejsou konstruovány jako hudební ale především jako sportovní. Proto se zdržuji zbytečné a hloupé kritiky na zvuk.

Jediné mínus u mne kluci mají za to, že nezahráli nový materiál. Jelikož skladba The Little Things That Give You Away je opravdu povedená.

Nezbývá než těšit se na nové album a nové tour.

U2 FOREVER!!!
KLUCI DĚKUJEME!!!

Videoreport II.