20. výročí alba POP

3. březen 1997: k tomuto datu se dá říci jen jediné - U2 vydali před dvaceti lety své album POP. Album, které mě na podzim téhož roku dokázalo uchvátit natolik, že jsem irské kvarteto začal brát opravdu vážně a stal jsem se od té doby jejich zarytým fanouškem. Trio Achtung Baby, Zooropa a Pop, které mě provázelo celými 90. léty bylo brutální! Je to zajímavé, ale v letošním roce, kdy slavíme také 30. jubileum nejslavnějšího alba U2 The Joshua Tree, výročí možná nejexperimentálnějšího alba U2 trošku zapadá.

Na devátém albu pracovali U2 s producenty Floodem, Howiem B a Steve Osbornem ve třech dublinských nahrávacích studiích (The Works; Windmill Lane a Hanover Quay) a v jednom americkém v Miami (South Beach Studios). Po vydání bylo album na prvním místě hitparád ve 27 zemích světa. Kritici album vítali, fanoušci však (na tehdejší poměry) obchody útokem nebrali a po třech měsících se alba prodalo "jen" 5 milionů. V dnešního pohledu se to zdá být více než dobrým výsledkem, ovšem v 90. letech byly prodeje na jiném levelu.

Albu a celé éře "Popu" je věnována značná pozornost i v knížce U2 o U2. Kdo nemá, doporučuji koupit a přečíst tuto U2 Bibli. S odstupem času hodnotí U2 album Pop jako nedodělané. Členové U2 několikrát v mluvili o tom, že by stálo za to nahrát album znovu. Doposud se tomu tak nestalo a dá se předpokládat, že už se toho nedočkáme.

Škoda jen, že se deska dostala na "index", což v podstatě znamená, že písničky z onoho alba U2 nehrají. Kdo by byl proti, kdyby během koncertů U2 zazněly vypalovačky jako "Discotheque", "Mofo" či "Gone", "Do You Feel Loved", "If God Will Send His Angels", "Staring At The Sun".

Tak či tak - osobně album Pop řadím mezi jedny z nevětších počinů skupiny U2 a připíjím sklenkou ledové Fanty k jeho 20. narozeninám!