Ordinary Love: 30.10.2013?

Autor:
Podle Irish Times (KLIK) se na U2.com a na youtube.com objeví písnička Ordinary Love v plné délce a to 30. října 2013! Wow, ok, tak se uvidí!

Jeden internetový server dokonce vypracoval deset důvodů proč máme mít rádi Ordinary Love. Takže:

1. Pomyšlení, že píseň je z produkce Danger Mouse. Opravdu se nám líbí Bonovy vokály. On takto umí zpívat. Tak proč tak nezpívat? James Mercer to taky umí - spolupracovník Danger Mouse v projektu "Broken Bells". Takže možná to byla ze strany Danger Mouse pro Bona určitá výzva?

2. Poslechněte si první akordy el. piana. To je nepochybně od The Edge. Jen akordy. Něco jako "Wave of Sorrow" nebo "Running to Stand Still". Skvělé.

3. Na konci úryvku z písně si poslechněte kytaru. Je to vzdušné a brilantní. Pamatujete na "Unforgettable Fire"? Futuristické retro? To je věc pro Danger Mouse známá a kapela o to očividně usiluje.

4. Bubny. Zní svěže. Dokonce trochu elektronicky. Možná Danger Mouse přesvědčil Larryho Mullena vyzkoušet něco nového. Snad na novém albu budou bubny víc v popředí. Na posledním albu nebyly.

5. První "celokapelová" část úryvku. To je úžasné. Živé. Působivé. Dokonce to má africký nádech.

6. Text. První část není pro U2 fanoušky tak patetická nebo těžká k pochopení. Text je skvělý. Vytváří obraz. Někdy to Bono se svými texty umí, ale občas se zdá, že na to zapomíná. Zvládl to v roce 1997 na albu "POP". A také na albu "The Joshua Tree". "The sea wants to kiss the golden shore" - skvělá část. A ačkoliv slůvkem "love" je současný hudební svět přesycen, název je skvělý. A to proto, že plně vystihuje obsah písně.

7. Idea stojící za písní. U2 vždy měli blízký vztah s Nelsonem Mandelou. A nyní se to zdá jako správná chvíle vytvořit píseň na jeho počest.

8. Líbí se nám nový úryvek písně, protože je to první krůček k novému albu. Nebo možná není? Fanoušci prostě neví. A to je ta nejneobvyklejší věc ohledně celého nahrávání. My prostě nic nevíme. Žádné názvy písní. Žádné studiové nahrávky. Prakticky žádné fotky ze studia. Nic. To je poprvé za celou dlouhou kariéru U2. I u "All That You Can't Leave Behind" kapela vypustila pár písní před vydáním alba. Pamatujete? "Jubilee" byl pracovní název pro "Beautiful Day". "Achtung Baby" bylo ukradnuto z hotelového pokoje. Fanoušci nikdy nezažili takové ticho před vydáním alba.

9. Bassový zvuk "Ordinary Love". Poslouchejte se sluchátky a možná uslyšíte, co tím myslíme.

10. Důvod číslo deset je jednoduchý: Líbí se nám "Ordinary Love", protože je to nová píseň od U2. A ty se objevují velmi zřídka.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

U2 v Praze na Strahově: 23 let - vzpomínky čtenářů U2czech

Autor:
Obrázek
Den po koncertu - v tu dobu to bývá asi nejintenzivnější nápor endorfinů a vzpomínek. Otočme koly času a vraťme se proto o 23 let zpět a zavzpomínejme na jediný koncert U2 v našich luzích a hájích prostřednictvím čtenářů U2czech.blogspot.com.  Labi:   ja som tam bol, bolo to poprve a megalomanske, bol som sklamany z jednej veci, o Bonovi sa hovorilo ake ma pocas pesniciek preslovy k ludom a tak som si myslel, ze vzhladom k tomu co tu bolo pred rokom 1989 a k tomu ze tu boli prvy krat tak budu otvorenejsi, pamatam si ale ze ich komunikacia bola dost minimalna, ale inak to bol zazitok a zazitok a zazitok a zazitok. Vilda77 :   Já jsem měla to štěstí, že jsem na koncertě byla ( jsem ročník 77 :-)) - zážitek byl famozní a od té doby jsem nic takového nezažila...ani 2x v Polsku ! Video nemám žádný, měla jsem tehdy Nokii s mega anténou a foťáky v mobilu u nás ještě nebyly :-( Fotky mám jen papírový, ale dobře střežený, chystám se je naskenovat do pc..jak to bude, přidám je sem ...
Chci vědět víc »

U2 LIVE ve Vídni - pohledem redakce U2czech.blog.cz

Autor:
Obrázek
Do Vídně jsme přijeli něco okolo páté hodiny. Přestože jsme měli lístky na stání, nechtělo se nám jít ihned do prostor stadionu, a tak jsme se (jen tak pro radost) prošli okolo stadionu Ernsta Happela. Kdybychom šli trošku rychlejším krokem, potkali bychom samotné U2. Protože na jedné straně se utvořil takový hlouček fanoušků a když jsem se zeptal, co se děje, bylo mi řečeno, že kapela právě přijela na stadion. Srdce se mi rozpumpovalo na maximum v pomyšlení, že by U2 třeba mohli vyjít na chvíli ven a pozdravit se s námi. Po pár minutách bylo jasné, že se U2 neobjeví, a tak jsme vyrazili na plochu. Jaké to bylo překvapení, když ještě něco málo po půl šesté bylo stání poloprázdné! Pravděpodobně to bylo zapříčiněno i velice podivným počasím, protože stále hrozilo, že se spustí brutální "slejvák" z tmavých mraků na obloze a k tomu byla i celkem zima (11°C). Jako první přišla na řadu předkapela. OneRepublic mě přesvědčila o tom, že U2 a jiné velké skupiny mají slibné nástupce. Ta...
Chci vědět víc »