Rozhovor s výrobcem Warwick Adam Clayton Reverso Signature Bass (I. část)

Není to tak dávno, co jsme na U2czech.blog.cz upozornili na soutěž o baskytaru Warwick Adam Clayton Reverso Signature Bass, se kterou se v roce 2010 na pódiu objevoval Adam především během hry úvodního intra "Return of the Stingray Guitar".

Jak ale Adam k onomu zajímavému modelu baskytary přišel? Byla baskytara vyrobena irskému basákovi přímo "na tělo"? Jak intenzivní je spolupráce mezi výrobcem a hráčem na baskytaru? Tyto a mnoho jiných otázek položil tým U2tour.de pracovníkovi a především tvůrci onoho nástroje německé firmy Warwick Marcusovi Spanglerovi. Ten je ve firmě Warwick manažerem kvality, designérem a produktovým managerem. Marcus je typickým příkladem toho, jak se něčí hobby stalo jeho prací. Dost bylo představování - pojďme na rozhovor, který si můžete exklusivně přečíst na U2czech.blog.cz:

U2tour.de: Jak vlastně došlo k spolupráci s Adamem Claytonem? Kdo koho oslovil jako první?

Warwick: Adam si někde přečetl o příběhu Johna Entwistleho, baskytaristy skupiny The Who. On hrál na basy Warwick a měl i svůj vlastní model BuzzardSignature Bass. Tak narazil Adam na naši značku. Měli byste ale vědět, že nástroje, na které Adam normálně hraje, jsou kompletně jiné, než ty, které Warwick vlastně vyrábí. Týká se to jiných druhů dřeva, jiné výbavy aj. Basy, na které Adam normálně hraje, jsou klasické modely, které jsou na trhu už od roku 1950 či 1960. Naše basy se, na rozdíl od těch Adamových, neustále posouvají dopředu. Co se elektroniky či zvuku týká.

U2tour.de: No a jak jste se kontaktovali?
Warwick: Dallas Schoo napsal mému šéfovi (Hans-Peter Wilfer, zakladatel a vlastník firmy Warwick), že si Adam přečetl něco o Johnovi Entwistlem a že by se zajímal o zkoušku našich baskytar, především o vyzkoušení Johnova modelu. Můj šéf byl pochopitelně potěšen zájmem tak slavného a renomovaného baskytaristy a s vyzkoušením souhlasil. Tuším, že to bylo v době, kdy se nahrávalo album No Line On Horizon. Poslali jsme mu tak instrumenty do studia. Vtip je v tom, že Adam chtěl vyzkoušet jen Buzzard Bass a my jsme mu poslali více našich modelů. Můj šéf byl totiž toho názoru, že když si chtěl Adam vyzkoušet naše basy, musíme mu jich poslat víc! Ve studiu mu tak přistálo 15 nástrojů. V té době byli ve studiu jen Adam, Edge a Dallas Schoo. Posledně jmenovaný měl pak hodně co dělat, aby to všechno zvládl zapojit a nastavit. Dallas si myslel, že z Německa příjde jen Buzzard Bass, basu zapojí a hotovo. Poté, co se ale objevilo všech patnáct baskytar, chtěl je Adam pochopitelně všechny vyzkoušet a pro Dallase to znamenalo velkou honičku. Později nám o tom vyprávěl. Existují i videa, na kterých je Adam vidět s našema basama Buzzard nebo s Stryker. Basa Warwick je slyšet i v jedné písničce na albu No Line On Horizon.

Adam pak našemu šéfovi napsal, že jsou to dobré kousky, ale že prý nezní tak dobře, jak je zvyklý a jestli bychom nemohli postavit nějakou z našich bas směrem k Fender Jazz Bass nebo Fender Precision Bass, na které je zvyklý více. Náš šéf mu ale odepsal, že jestli se mu líbí Fender, tak ať u něj zůstane. Jestli chce hrát na Warwick, rádi mu uděláme nějakou specifikaci "na tělo". Žádnou basu na styl Fender mu ale stavět u nás ve Warwicku nebudeme! Dallas nám potom vyprávěl, že když si to Adam přečetl, zeptal se ho, jestli na něj teď po tom všem není Hans-Peter Wilfer naštvaný (smích). V naší branži je totiž míra rivality vysoká. Tak či tak, vzbudili jsme u Adama zájem a naše spolupráce se pak nakonec začala.

U2tour.de: To bylo upřímné vyjádření Vašeho šéfa. Popravdě řečeno, to sebevědomí si ale můžete klidně dovolit.
Warwick: Ano, pochopitelně, byla to upřímná reakce a i Adam nám poté potvrdil, že se s takovou upřímnou reakcí ze strany výrobců nástrojů ve svém životě nikdy nesetkal. Ostatní by prý řekli: "Jasně, uděláme tak, jak říkáš". My jsme ale měli odvahu říct NE. Myslím si, že mu to imponovalo. Potom se rozjela spolupráce. Nejdříve jsme pracovali na modelu Streamer, který se skládal z různých druhů dřeva a trošku větším tělem.Ten nápad jsme pak ale zavrhli a Adam přišel na nápad s Strykerem, který se mu relativně líbil, ale zvuk nebyl podle jeho představ.

U2tour.de: A v ten okamžik jste začali s vývojem nového modelu?
Warwick: Ano, ptali jsme se, jestli pro něj můžeme sestavit Signature Model a jemu se náš nápad líbil. A tak vlastně začal příběh baskytary Adam Clayton Reverso. A pokud znáte Stryker (KLIK), ten je podobný Explorer Guitar, na kterou hraje The Edge. Adam přišel hned s myšlenkou, aby byla basa podobná. Pochoptelně to nebylo na 100% možné, protože kdybychom tu basu postavili podobně, nebylo by možné hrát s ní kvůli její stavbě ve vyšších tóninách. To by prostě dobře nefungovalo. Museli jsme ten korpus basy upravit. Poslali jsme Adamovi naše prvotní skicy a potom se řeklo: "Skicy jsou super, to se nám líbí." Potom jsme vytvořili základ z překližky, abychom měli jaksi taksi představu o tom, jak to bude vypadat a opět to poslali Adamovi. Jednalo se o několik nápadů, ze kterých si on vybral ten nejlepší.

U2tour.de: Aha, tak to je pro mě osobne překvapení, protože bych si jako laik myslel, že místo tvaru se bude nejdříve řešit technické vybavení basy a až pak design.

Warwick: Všechny tyhle technické vymoženosti se mohou do nástroje zabudovat až potom. Nejdříve se ale musí promyslet, co nám celkový design basy umožní. Adamovi byla skutečnost, jak bude basa vypadat, důležitá. Proto jsme mu poslali možnosti zpracování naší společné basy. Pochopitelně jsme pak zkoušeli zvuk, zkoušeli jsme různé druhy dřeva. Některé se Adamovi nelíbily některé ano. Největší problém u většiny hudebníků je, že vlastně těžko definují, jaký zvuk vlastně hledají a neřeknou třeba: "dávej bacha, postavme to z takovýho a takovýho dřeva, namontujme tam tohle a tohle a hotovo." To u většiny z nich prostě nefunguje. Každý člověk slyší něco jiného a má i jiný vkus. Adam pak řekl: "Na téhle base se mi líbí tohle a na téhle tohle...". Člověk se pak snaží zabudovat do basy všechny nápady.

Konec I. části.