U2 LIVE ve Frankfurtu - pohledem U2czech.blog.cz
Stejně jako U2 mají k Německu vřelý vztah, tak i já mám k našemu západnímu sousedovi vztah doslova mateřský, protože jsem zde strávil poměrně dlouhý čas během svého vysokoškolského studia. Proto bylo při přemýšlení nad tím, kam vyrazit za U2, po pár okamžicích jasno: Hessensko - Frankfurt nad Mohanem.
Na koncert do Commerzbank Arény jsme dorazili někdy okolo 18.hodiny. Po krátké době (asi 19:15) se objevila předkapela Kassabian - ti mě (při vší úctě) moc neuchvátili. U2 se objevili za bouřlivého potlesku někdy před 21. hodinou.
Intro Return Of The Stingray Guitar se opravdu hodí - má to prostě tu potřebnou šťávu a je to mnohem lepší úvod, než Soon. Pokračovat v Beautiful Day považuji za poměrně dobrý nápad. Šok přišel při následující písni - kdo by čekal, že U2 zahrají jako třetí píseň New Year's Day! V ten okamžik začal stadion vřít.
Následovaly Get On Your Boots, Magnificent a Mysterious Ways, které byly opatřeny zcela novými grafikami na obrazovce. Mimochodem - Mysterious Ways byla opravdu geniálně zahraná! Před I Still Haven't Found What I'm Looking For poděkoval Bono německým lékařům za záchranu a celkem vtipně představil "svou" kapelu. Bono přirovnal sebe k Mercedesu, Larryho k Trabantu, Adama k BMW, The Edge k Audi. Opět měli fanoušci možnost zazpívat si první 2 sloky písničky do jemného vybrnkávání skupiny. Následovala nová píseň Glastonbury - diváci se moc nechytali a Bono mi připadal poměrně překvapený, že ani moc radostně nereagují. Ani se jim nedivím. Škoda, že skupina nevypustila tuto píseň mnohem dřív - aby ji mohli fans strávit.
Klasická stadiónovka Elevation potom diváky v Commerzbank Areně opět rozehřála do správné teploty. Následovala In A Little While ukončená recitací kosmonauta z ISS (známe z DVD). Při Miss Sarajevo se musím přiznat, že jsem si původně myslel, že se jedná o Running To Stand Still. Trošku mě ten úvodní klavírní part zmátl. Následovaly perfektní Until The End Of The World a The Unforgettable Fire, které opravdu ukázaly pestré možnosti světelné show v provedení The Claw. City Of Blinding Lights, Vertigo, Ill Go Crazy If I Don't Go Crazy Tonight tuto pestrobarevnou show jen korunovaly.
Radost jsem měl i z kraťoulinkého snippetu Discothèque - snad se kapela během tour odváží zahrát tuto píseň v plném znění.
V zápětí zazněly tóny Sunday Bloody Sunday, která byla (jako již tradičně) zahalena v zelené barvě nepovedené íránské revoluce. MLK a Walk On se staly již pevnými stálicemi setlistu U2360°Tour. Následoval přednes afrického biskupa Tutu a přechod do One. Potom následovala další megastadionovka Where The Streets Have No Name, při které se rozsvítil celý stadion a mnozí lidé se dostávali do extáze. U2 se posléze s publikem rozloučili a začalo nové intro s dvěma mimozemšťany vracejícími se z koncertu U2, které přešlo to batmanovské Hold Me, Thrill Me, Kiss Me, Kill Me. Poté zazněla polomluvená/polozpívaná With Or Without You, při které bylo vidět, že Bono má před koncem koncertu problémy s hlasem. Poslední Moment of Surrender byla věnována pozůstalým po obětech během Love Parade. Bono apeloval na zákonodárce, aby pod tíhou tohoto neštěstí nedošlo k razantnímu omezení kulturních akcí v Německu. Za tento názor dostal od publika souhlasný bouřlivý potlesk.
U2 byli ve Frankfurtu super - konec? Ten se snad ještě dlouho konat nebude! Nová show se sice (co se setlistu) nekoná, ale i přesto si každý najde několik novinek. Především světelná show je o několik stupňů lepší, než minulý rok.
Komentáře
Okomentovat